Nejstarší písemná zpráva, vztahující se k Albrechticím, kterou uvádí L. Hosák ve svém Historickém místopisu, pochází z roku 1447. Z ní se dovídáme, že v tomto roce dědil mimo jiné i Albrechtice kníže Bolek po kněžně Offce, jako zemanskou ves, která v té dobe byla již farností.

Současný dřevěný barokní kostelík, stojící na hřbitově, patří k několika málo dřeveným stavbám tohoto druhu, které se na Těšínsku zachovaly. Na místě současného dřevěného kostela byl postaven kostel již před rokem 1447, který byl poničen častými povodněmi. Původně byl zasvěcen sv. Petru a Pavlovi. Později v době reformace patřil protestantům a 26.3.1654 bal předán zpět katolické církvi a byl jako filiální přiřazen ke karvinské farnosti. O tom předchozím kostele fryštátský děkan Chalik napsal v roce1679, že byl pěkně postavený (mundo fabricata). V tomtéž roce zničila povodeň i polovinu přilehlého hřbitova. Z vizitačních protokolů z let 1679-1688 vyplývá, tento kostel byl zasvěcen Archanděli Michaelovi. Kdy došlo ke změně patrona není známo. Mše sv. se tady sloužily pouze každou třetí neděli a Jitřní na Hod Boží vánoční. Kostel bvyl velmi skromný, strop tvořila prkna opatřená malbou a podlahou byla udusaná hlína. Ve věži se nacházely dva zvony. Pánem vesnice byl tehdy maršál těšínského knížectví, Jan Bedřich de Larisch.
Tento původní kostel byl pak natolik zničen povodněmi a vlhkem, že musel ustoupit novému, postavenému na místě starého v roce 1766.
Nově postavený dřevěný kostel v Albrechticích z roku 1766 byl opět zasvěcen svatému Petrovi a Pavlovi. Ve stejném stylu vznikl tehdy i ve Stonavě původní dřevěný kostel sv.Maří Magdaleny Obě stavby zřejmě byly dílem tesařského mistra Jana Glombka. Délka lodi je 17 metrů a šířka 8,5 metru, věž je čtyřboká dřevená a je 18m vysoká s barokní bání z pozinkovaného plechu, na špici s železným krížem, vysokým 1,8m. Na lodi je ještě malá věž s křížkem a s zvonem - umíráčkem, pokrytá plechem. Šindelová krytina na střeše nahradila v roce 1970 dřívější dehtovou lepenku. Šindel je loupaný, 0,5 m dlouhý a bylo použito cca 90 000 kusů. V roce 1890 byl rozšířen hřbitov a byl na něm postaven nový dřevěný kříž. V roce 1900 byly pořízeny nové varhany jako náhrada starých. Oltář pochází z roku 1902 a byl zhotoven těšínskou firmou J.Wirbitzky. Za 1. světové války byly v roce 1916 dva zvony tohoto kostela zabrány pro válečné účely a to zvon vážící 243 kg s plochořezbou svatého Petra a Pavla a vážící 34 kg s nápisem „Johann Steiber in Neutitschein 1815“. V kostele zůstal jen jeden zvon, zhotovený v Bialej v Polsku od firmy Schwabe.
Od 23.6.1966 do 20.10.1967 se prováděla generální oprava památkového barokního kostelíka. Základy do hloubky 90 cm byly postavené nové. Práce se provádely postupně po obvodu. Nakonec byl obvod kolem zdi vydlážděn kulmskou břidlicí, dovezenou z lomu v Břidličné. V roce 1970 byla provedena také oprava střechy tohoto kostela. Starý barokní kostel stále ješte slouží svému úcelu, i když už jenom 2x v roce o Všech svatých a v Den zádušní.

Z obecních protokolů vychází najevo, že se o stavbě nového katolického kostela jednalo již před 1. světovou válkou, ale tato jednání měla málo konkrétní charakter. Podnětem ke stavbe prostornějšího kostela byl zvyšující se počet obyvatel v obci, když se ve starém kostele museli tísnit. Nový kostel se začal stavět v roce 1935. rolníci začali vozit štěrk a ostatní kopali základy. Lidé pracovali s nadšením, na stavbu chodili pomáhat i evangelíci. V neděli 18.9.1938 byl kostel slavnostně vysvěcen kardinálem Dr. A.Bertramem.

Pokračování